Barokní perla pod Krušnými horami. Cisterciácký klášter v Oseku

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie s prof. Janem Roytem, klášterní knihovna s dr. Jiřím Wolfem

Garant exkurze: Mgr. Jakub Pátek, Ph.D., katedra historie FF UJEP

Termín: středa 21. 9., odjezd autobusem z kampusu UJEP v 16.00 (v prostoru mezi Filozofickou a Pedagogickou fakultou, před České mládeže 8), návrat do kampusu UJEP cca ve 20.30 hod.

Chcete-li se přihlásit na doprovodný program musíte být přihlášeni

Přihlaste se prosím do vašeho profilu a vraťte se na tuto stránku

Osecký cisterciácký klášter byl po staletí jedním z významných duchovních center severozápadních Čech. Jeho dlouhá a bohatá historie začíná v roce 1197, kdy sem byl převeden konvent z Maštova. Dnes je rozsáhlý klášterní areál Národní kulturní památkou, a to nejen díky své historické hodnotě, ale také uměleckým a architektonickým kvalitám svých staveb a vybavení. Perlou je čerstvě zrestaurovaná konventní bazilika Nanebevzetí P. Marie představující jeden z vrcholů barokní tvorby v tomto regionu.

Z dějin knihovny oseckého kláštera v 17. a 18. století (kapacita 20–25 osob)

Příspěvek naznačí vývoj knihovny oseckého kláštera v 17. a 18. století na základě stávajícího knižního fondu, dochovaných tří barokních katalogů osecké klášterní knihovny i poznámek v rukopisných dílech zdejších cisterciáků Laurentia Scipiona (1611–1691), Antonia Edelmanna (1649–1704) a Malachiase Welckera (1643–1712). Bude ukázána také původní provenience oseckých svazků, ať již pocházely z osobních knihoven zdejších mnichů, např. Arnolda Reichmanna (1650–1711) nebo šlo o svazky dedikované cisterciáky z jiných klášterů, ale i provincií (Jean Malgoirez z Bonnecombe) či se jednalo o větší celky z klášterů zrušených Josefem II., což se v případě Oseku týká především Plas, jak to naznačují opatská supralibros opata Fortunáta Hartmanna (1714–1779) nebo dedikace v liturgicko-hudebních rukopisech dalších opatů z Plas Eugenia Tyttla (1666–1738) či Andrease Trojera (1648–1699). Představeny budou také další provenienční okruhy ležící již mimo cisterciácký řád, ať již půjde o knihy z hornobavorského Ettalu nebo z pozůstalostí šlechticů uherského (Ghillány de Láz), rakousko-německého (Windhag) nebo dokonce španělsko-baskického původu (Azpilcueta).