Za hrabětem Chotkem (a tak trochu Viktorem Cibichem)

Zámek Velké Březno, zámecká zahrada s Březňákem

Garantka: Mgr. Marcela Zemanová, Ph.D., katedra historie FF UJEP a SOkA Děčín

Termín: čtvrtek 22. 9., odjezd z kampusu UJEP v 15.00 hod., návrat do kampusu UJEP cca v 18.00 hod. se zastávkou u Hlavního nádraží v Ústí nad Labem.

 

Zámek Velké Březno je spojen zejména s osobností nejvyššího purkrabího Českého království Karla Chotka (1783–1868), který jej nechal vystavět v letech 1842 až 1845 jako letní sídlo a zároveň centrum svého nově zakoupeného panství. Zámek se Chotkovi stal domovem po jeho penzionování. Přestože se ve Velkém Březně nacházel malý zámeček (tzv. starý zámek – dnes Domov pro seniory), rozhodl se Chotek pro novostavbu. Tzv. nový zámek byl vystavěn v letech 1842—1844 podle projektu vídeňského architekta Ludwiga von Foerstera, žáka Pietra Nobileho a připomínal spíše empírovou vilu. Dnešní novorenesanční podobu zámek získal až při velké přestavbě v roce 1885, kterou nechal Chotkův vnuk, Karel Maria Chotek, provést dle návrhu drážďanského architekta Ernsta Fleischera. K zámku přiléhá pětihektarový anglický park a malý parčík francouzského typu, jejichž dnešní podoba vychází z počátku 20. století.

Zámek Velké Březno připomíná nejen významnou postavu českých dějin 1. poloviny 19. století, ale rovněž životní styl úřednické šlechty na venkovském sídle v době doznívajícího biedermeieru. V expozici jsou přiblíženy osudy dalších velkobřezenských Chotků, mezi nimiž vyniká kupř. Žofie Chotková, manželka následníka trůnu Ferdinanda d´Este. V blízkém Valtířově kromě kostela sv. Václava, jenž je jedním z příkladů tzv. saské renesance, se nachází cihlová novogotická hrobka velkobřezenských Chotků, vystavěná v roce 1869 dle návrhu Františka Schmoranze.