VIA UNESCO: Horní město Krupka

Kostel sv. Anny, farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, štola Starý Martin.

Garantka: Mgr. Táňa Šimková, Ph.D., Centrum dokumentace a digitalizace FF UJEP

Termín: čtvrtek 22. 9., odjezd z kampusu UJEP v 14.00 hod. (v prostoru mezi Filozofickou a Pedagogickou fakultou, před České mládeže 8), návrat do kampusu UJEP cca v 18.00 hod. se zastávkou u Hlavního nádraží v Ústí nad Labem.

 

Tradice získávání cínu v oblasti horního města Krupky, ležícího v klínu krušnohorského údolí, sahá až do doby bronzové. Vlastní historie města se začala psát kolem poloviny 13. století, kdy byla v místě dnešního kostela sv. Prokopa založena hornická osada. V roce 1305 je město poprvé zmíněno v písemných pramenech, o něco později je nad údolím vystavěn královský hrad střežící důležitý průchod hranice mezi Čechami a Saskem. Ten je společně s městem v roce 1330 zapsán Koldicům z Koldic, čímž začalo dlouhé období vlády tohoto rodu končící až v roce 1504. Během ní se rozvíjela těžba cínu i město samotné. Symbolem sílícího sebevědomí a prosperity města se stal zejména kostel Nanebevzetí Panny Marie, vystavěný kolem roku 1352 a přestavěný po požáru města v duchu saské pozdní gotiky v letech 1479–1488, zřejmě pod vedením významného saského stavitele Konráda Pflügera. V roce 1504 skončila koldická držba Krupky odprodejem Jindřichovi ze Šlejnic a začala poměrně turbulentní doba rychle se střídajících držitelů, ukončená v roce 1579 vykoupením Krupky do stavu svobodného královského horního města. Bouřlivým vývojem prošlo město i z hlediska náboženského vývoje, kdy se v průběhu 16. století přiklonilo k luteránství. Symbolem nově etablované víry se stal kostel sv. Anny, vystavěný na náklady měšťanů již v roce 1516 jako katolický. Kostel byl nicméně nevyužívaný až do roku 1576, kdy jej převzali luteráni, stavebně jej upravili a využívali až do roku 1624, kdy z města odešel poslední luteránský kazatel. Nejzajímavější upomínkou na evangelickou etapu kostela je bezesporu malba na triumfálním oblouku zachycující Martina Luthera rozkročeného nad reliéfem Krušných hor. Následující období je spojeno s postupným útlumem těžby a stagnací města. Ta byla přerušena v 18. století, kdy se krupské doly nadechly k druhému životu. Jsou otevírány nové štoly, do důlního podnikání se postupně zapojují soukromí podnikatelé. V roce 1864 je otevřena dodnes přístupná štola Starý Martin, s jejíž ražbou započali důlní podnikatelé Lewald a Schiller. Štola, která je svou délkou nejdelší cínovou rudnou žilou v ČR i střední Evropě, sloužila svému účelu až do roku 1922. Dnes slouží jako prohlídková štola podávající výmluvné svědectví o minulosti horního města. Výjimečnost a komplexnost dochovaných památek, atmosféra města a čitelná, intaktně zachovaná hornická krajina – to vše přispělo v roce 2019 k úspěšnému zapsání Krupky na seznam památek UNESCO v rámci Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří.