Historická věda se tradičně pohybuje na tenkém ledě, když si obtížně hledá cestu mezi oprávněným požadavkem služby společnosti (která si vědu a vědce pěstuje a platí) a neméně oprávněným odmítáním instrumentalizace dějin. Není překvapivé, že se s touto svízelí nejúporněji potýkají soudobé dějiny. Příspěvek na obecné rovině pojedná některé obecnější aspekty vztahu mezi kritickou historickou vědou a jejím využitím jakožto opory soudobého společenského uspořádání a jeho hodnotových východisek. Následně se příspěvek zaměří na možná témata a vyprávění vycházející z novějšího výzkumu státního socialismu, jež se jeví pro současnost jakožto významná a mohou hrát smysluplnou roli i pro širší společnost. Pokusí se přitom zároveň reflektovat možnosti, jak taková vyprávění nezbavovat jejich komplikujících vrstev a v rámci „překládání“ nepropadnout svůdnosti instrumentalizace v podobě jednoduchých závěrů a návodů.