Příspěvek si klade otázku, jak uchopit subjekt přelomu 18. a 19. století mimo tradiční národní nebo třídní kategorie a s nimi spjaté narativy. V pozadí tohoto tázání stojí teze Michela Foucaulta o "objevení člověka" kolem roku 1800 a koncepce "měšťanského subjektu", jak jej prezentuje sociolog Andreas Reckwitz (Das hybride Subjekt, 2006). Jádrem příspěvku bude průzkum sémantického pole "Bürger" resp. "měšťan/občan/poddaný" klasickou metodou "Begriffsgeschichte". Následně se pokusím představit narativ "vzestupu a krize klasické měšťanské subjektivity v dlouhém 19. století, který by do sebe obsáhl národní i sociální aspekty vývoje subjektivity, aniž by je kladl jako apriorní východiska příběhu.