Zaměření konferenčního příspěvku usiluje o naplnění tematiky panelu, jeho cílem proto není zahltit posluchače faktografickými údaji a závěry výzkumu, ale spíše představit kroky, postupy a metody, které k nim vedly. Bádání o někdejším komplexu českých komorních panství představuje pro podobné nahlédnutí „pod pokličku“ historikovy práce velmi vděčný předmět – jednalo se sice původně o statky náležející Koruně, v průběhu 16. století byly ale vytvořeny dva celky, tj. polabský a podbrdský komplex komorních panství, jejichž výnosy plynuly přímo panovníkovi a pro něž byl de facto pozemkovou vrchností. V hierarchii správy byly dále podřízeny dvorské a české komoře, centrálním finančním úřadům habsburského soustátí/českého státu, které instruovaly představitele vrchnostenských úřadů na jednotlivých panstvích a vydávaly zásadní instrukce, pokyny a nařízení dotýkající se různorodých oblastí života zdejších poddaných. Toto specifické postavení komorních statků do značné míry určuje směřování výzkumu, který je nutno již z podstaty věci pojímat nejen s ohledem na lokální a zemské dějiny, ale zařadit jej rovněž do kontextu bádání věnovaného dějinám habsburského soustátí, a to nejen v rovině dějin hospodářských, ale rovněž politických, správních či sociálních, dějin každodennosti ad.