Zhruba v posledních 15 až 20 letech lze sledovat zvýšený odborný zájem o poznání staveb průmyslového dědictví u nás. Tento zájem logicky zahrnuje i oblast historického výzkumu. Povaha těchto objektů (a zpravidla i období jejich vzniku) přináší i specifickou pramennou základnu pro poznání jejich stavební historie. Archivní fondy okresních úřadů či jim adekvátních úřadů s odlišným dobovým pojmenováním (zjednodušeně nejnižší instanci politické správy mezi lety 1850–1945), především pak jejich živnostenského oddělení, obsahují velké množství zcela nenahraditelných podkladů k jednotlivým průmyslovým stavbám. Tyto prameny zahrnují jak podrobnou plánovou dokumentaci, tak spisový materiál – obojí vzniklé především z příčiny živnostenskoprávního schválení těchto staveb či provozoven, jež měly okresní úřady ve své gesci. Fondy okresních úřadů ale nebyly v historickém výzkumu průmyslových staveb doposud systematicky využívány (a jejich možnosti víceméně opomíjí i dosavadní metodika stavebně-historického průzkumu, literatura o pramenech k hospodářským dějinám a podobně). Autor příspěvku se jejich systematickému využití dlouhodobě ve svém výzkumu – jak metodologicky, tak prakticky – věnuje. Příspěvek rozebere, kde a proč se v těchto fondech nacházejí relevantní materiály a pokusí se nastínit důvody, proč jsou tyto prameny doposud takřka opomíjené či dostatečně nevyužívané. Těžiště příspěvku pak přinese především základní vhled do možnosti jejich využívání a konkrétní příklady, jakým způsobem s nimi lze pracovat – a díky tomu zásadním způsobem přispět k širšímu poznání stavební historie objektů průmyslového dědictví.