Existence Říšské župy Sudety zaujímá v historiografii i ve výkladu československých dějin 20. století zvláštní místo. Pozornost byla soustředěna zejména na období jejího vzniku a okolností s tím spojených a též na samotný konec a následné údobí tzv. divokého odsunu. Období let 1939–1945 pak bylo v podstatě logicky překryto pozorností věnovanou Protektorátu Čechy a Morava. Změna nastala až v druhé polovině 90. let, a to jak díky českým historikům, mezi nimiž byli i ti, kteří nesměli před rokem 1989 publikovat, tak i díky významnému přispění z řad německých historiků soustředěných zejména kolem Detlefa Brandese. Koneckonců první a do značné míry dosud nepřekonanou syntézu vývoje Říšské župy Sudety přinesl ve své původně disertační (sic!) práci Volker Zimmermann. Od té doby se sice výzkum posunul dopředu, ale přesto zůstávají „Sudety,“ jak je odtržená část českého území nepřesně, ale o to urputněji nazývána, poněkud stranou. Jaký je současný stav bádání? Jedná se spíše o „naše“ téma, nebo o německé? A jak jej interpretovat ve vztahu k československým dějinám a k období Protektorátu Čechy a Morava? Diskuzní příspěvek vychází z dlouholetého profesního zaměření a archivního výzkumu autora.