Cílem příspěvku bude přehlédnout perspektivou intelektuálních dějin badatelské problémy, které řeší současný výzkum dějin 19. století. Intelektuální dějiny stály dosud v této historické periodě spíše na okraji hlavních výkladových trendů. Dosavadní badatelské tradice na tomto poli rozprostírající se na půdorysu "dlouhého" 19. století zahrnovaly na jedné straně historické analýzy osvícenského myšlení v širším kontextu společenského vývoje a německou tradici Begriffsgeschichte a jejich konceptualizaci Sattelzeit. Na druhé straně se etablovala tradice, která interpretuje problémy 19. století v kontextu rozvoje moderních politických ideologií jako byl liberalismus, konzervativismus, nacionalismus, evolucionismus atd. Kanonické práce o 19. století se však oproti tomu až dosud převážně zaštiťovaly sociálně-historickým a kulturně-historickým přístupem, což bylo do značné míry dáno výkladovým rámcem modernizačního schématu. Nestojí za to se ale zamyslet nad otázkou, jestli nám spojení těchto často zdánlivě protichůdných tradic nenabídne překreslení hranic a dynamiky "dlouhého" 19. století? V příspěvku se pokusím nabídnout takovou perspektivu na příkladu pojetí státu a jeho vztahu k veřejnému prostoru, resp. jednání v něm.