Příspěvek se bude zabývat hospodářskými souvislostmi zadání architektonického, resp. uměleckého díla v období renesance a baroka. Měl by vycházet z analýzy smluv mezi stavebníkem a stavitelem / mecenášem a umělcem, privilegií k provádění uměleckých prací, hospodářských instrukcí, vrchnostenských řádů, hospodářské korespondence vybraných ego-dokumentů a dalších analogických pramenů. Raně novověký systém rozděluje sledovaný princip zadání do několika sociálních vrstev: mezi dvorskou společnost (zadavatel a uživatel architektonického díla), městskou společnost (architekt, umělec, dodavatel uměleckého zboží), v některých případech církevní společnost (garant duchovního obsahu díla) a společnost feudálního velkostatku (dodavatel materiálu potřebného ke vzniku díla). Cílem příspěvku je poukázat některé opomíjené možnosti bádání, na transdisciplinární a interdisciplinární aspekty tématu "mezi textem a obrazem", tedy na přístupy, které obvykle bývají objektem zkoumání dějin umění. Metodologickým východiskem předkládaného příspěvku jsou přístupy uplatněné v interdisciplinárním projektu excelentního výzkumu "Středisko pro transdisciplinární výzkum kulturních fenoménů ve středoevropských dějinách: obrazy, komunikace, jednání", v minulých letech společně řešeném na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.