Historická klimatologie je vědní disciplína na pomezí (environmentální) historie a klimatologie využívající metody a přístupy obou vědních oborů. Výzkumná činnost historické klimatologie se zaměřuje především na rekonstrukci teploty vzduchu, srážek a sucha pro poznání jejich dlouhodobé variability a na rekonstrukci a studium vybraných hydrometeorologických extrémů (povodně, vichřice aj.) z hlediska jejich četností výskytu, sezonality, intenzity a dopadů na přírodu a společnost během posledního tisíciletí. Hlavním zdrojem dat jsou dokumentární prameny, doplňované a kombinované s časnými přístrojovými měřeními, systematickými meteorologickými údaji a dendroklimatologickými rekonstrukcemi. Obor historická klimatologie je v České republice systematicky rozvíjen od počátku 90. let 20. století na Geografickém ústavu PřF MU v Brně a svojí rozsáhlou výzkumnou činností se zařadil mezi přední pracoviště i v mezinárodním kontextu. Cílem tohoto příspěvku je představit současný stav historicko-klimatologického výzkumu na příkladu aktuálně řešených témat, uvést přehled užívaných dostupných dokumentárních dat a metod k jejich zpracování a prezentovat hlavní výsledky ze starších i aktuálně řešených témat. V neposlední řadě je cílem nastínit budoucí směřování české historické klimatologie a představit nové možnosti spolupráce mezi geografickou/klimatologickou a historickou obcí. V době rostoucího tlaku na multidisciplinární přístupy a s ohledem na aktuálně řešené otázky se historická klimatologie nabízí jako jedna z disciplín pro možnou širší spolupráci mezi oběma obory.