Téma příspěvku si klade za cíl představit aktuální okruhy směřování pramenného výzkumu v oblasti poznávání hospodářských poměrů venkovského obyvatelstva v českých zemích v etapě raného novověku. Konkrétní pozornost zde bude věnována rekapitulaci současných badatelských výstupů a v jejich kontextu bude blíže zhodnoceno především to, jaké konkrétní pramenné typy a doklady jsou ze strany badatelů využívány (a preferovány) pro poznávání dané problematiky. Tento záběr společně s dílčí charakteristikou metodologických aspektů uplatňovaných při současném poznávání hospodářské situace českého raně novověkého venkova bude posléze obecněji začleněn do kontextu dlouhodobějších tradic české a moravské agrární historiografie. Především v intencích tohoto srovnání se referát pokusí naznačit možnosti, problémy i potřeby dalšího poznávání uvedené problematiky a otevřít tak diskuzi o jejím dalším směřování. Následně bude pozornost příspěvku věnována výběrovým způsobem dvěma okruhům, které možnosti a kontinuitu výzkumu hospodářských aspektů českého raně novověkého venkova mohou dobře ilustrovat a stát se tak vhodným podkladem konkrétní diskuze. V tomto rámci budou nejprve naznačeny problémy studia aspektů venkovské samosprávy, při jejímž poznávání hraje hospodářské zázemí raně novověké vesnice a jejích obyvatel velmi důležitou úlohu. Základním aspektem a východiskem se přitom stane předpoklad, že držba majetku i hospodářská orientace členů venkovské samosprávy byla pro její každodenní fungování závažným a leckdy determinujícím faktorem. Druhý dílčí okruh posléze zaměří pozornost k významu náročných zemědělských odvětví (zejm. vinařství, ovocnictví), které v úrodných oblastech umožnily i poddanským hospodářstvím vysokou specializaci překračující rámec pouhého doplňku obživy. Jde o významné téma a tradiční směr české (zejména poválečné) agrární historiografie, které zůstalo v poslední době poněkud opomenuto.