Technologický rozvoj posledních let a vzrůstající poptávka badatelské veřejnosti po rozšiřování nabídky studia archiválií pomocí vzdáleného přístupu s sebou přináší intenzivní zveřejňování digitalizátů českými a zahraničními archivy, knihovnami a dalšími paměťovými institucemi. Logicky se tak tento trend týká i zveřejňování hebrejskojazyčných či hebrejským písmem psaných archiválií, které mají nedocenitelný význam pro studium dějin Židů v českých zemích. Diskuzní příspěvek si klade za cíl představit nejdůležitější tuzemské a zahraniční digitalizované soubory hebrejských pramenů a na základě rozboru vybraných ukázek si položit několik otázek. Má být zveřejnění digitalizované archiválie počáteční, nebo konečnou fází jejího zpracování? Musí být nebo měla by být archiválie před zveřejněním digitalizátů také řádně zpracována a popsána? Nezpůsobuje nesprávný popis archiválie také falešně negativní výsledky vyhledávání? Současný svět nabízí možnost neomezeného, otevřeného a samostatného výzkumu v řádech několika málo okamžiků. Nezpůsobuje tento badatelský blahobyt ale i umělé uspokojení v řadách badatelů a historiků z rychlého úspěchu, který odrazuje od dalšího hlubšího výzkumu? Nezpůsobuje vyžadovaná možnost studia archiválií „v teple domova“ bez autentického profesního dialogu stále větší propast mezi badatelskou veřejností a archiváři?