Otázkou je, co hodnotit v hodinách dějepisu. Pokud hodnotíme data a fakta, celkem bez problémů si vystačíme s tradičním hodnocením 1–5. Kdo umí veškerá data, je určitě jedničkář. Kdo si pamatuje jen data narození osobností a většinu bitev, asi bude trojkař. Kdo nezná data, dostane pětku. Ale co když budeme hodnotit splnění jednotlivých výstupů RVP? Co když přihlédneme k žákovým schopnostem a dovednostem? Je hodnocení 1–5 plně dostačující? Sdělí nám o žákovi to, co potřebujeme vědět? Dozví se žák, do jaké míry své schopnosti a dovednosti zvládá? Jaké příklady střetávání dvou bloků (v době bipolárního rozdělení světa, což je očekávaný výstup RVP) uvede jedničkář a jak tento výstup splní trojkař? Může se objevit pětkař, který by neřekl vůbec nic? A co když přijde na řadu badatelská výuka? Kdo je trojkař? Co trojkař dokáže? Zkusme se na problematiku hodnocení žáka podívat jinak. Zkusme se podívat i na roli učitele, do jaké míry je tím, kdo metá po třídě známkami, nebo do jaké míry je tím, kdo se podílí na žákově hodnocení? Může do svého hodnocení vstoupit žák? A co když do hodnocení vstoupí třída?