Pardonová daň představovala v 17. –18. století zvláštní druh obratové daně, kterou museli Židé odvádět ze svých obchodních transakcí. Do dnešních dnů se dochovaly rejstříky pardonové daně z let 1685–1687 a 1696, podobné rejstříky jsou dochovány i pro jiná města (např. od r. 1706 pro Kroměříž). Rejstříky přinášejí nejen cenný materiál k dějinám obchodu, zejména v oblasti exportu a importu, ale svědčí o aktivní účasti pražských Židů na trzích mimo pražskou metropoli doma i v cizině. Dále mají i zvláštní význam jako pramen prosopografický k dějinám židovských elit a poznání jejich obchodní sítě. Protože daňové rejstříky byly vedeny v hebrejštině, zůstaly stranou zájmů českých historiků a nebyla jim věnována náležitá pozornost. V první polovině 50. let 20. století iniciovalo tehdejší Státní židovské muzeum v Praze několik ambiciózních edičních projektů, z nichž jeden měl v konečné podobě obsáhnout obsah dvou nejstarších dochovaných pardonových knih z let 1685–1687 podle vzoru edice Berní ruly. Po několika letech pečlivého překládání a přípravných prací k tisku skončil projekt na mrtvém bodě a dál se v něm nepokračovalo. Jaké jsou možnosti zpřístupnění tohoto pramene v dnešní digitální éře a jeho využití pro hospodářské dějiny raného novověku v českých zemích?