Historické knihovny nejrůznějšího druhu patří mezi mimořádně cenné soubory, ať již se jedná o rozsáhlé bibliotéky šlechtických rodů, nebo o drobné soubory patřící měšťanům, duchovním či různým vzdělancům, které nakonec nezřídka skončily (v lepším případě) jak v oněch prvně zmíněných (např. v souvislosti s pobělohorskými konfiskacemi), tak v dnešních veřejných knihovnách, případně z nich zůstaly pouhé jednotliviny, navíc s ne vždy jasnou proveniencí. Postupující zájem a zpracování těchto knihoven může přinést různé cenné a zajímavé výsledky, a to nejen v souvislosti s tisky, ale i rukopisy. Přestože samostatné rukopisy ze staršího (předtiskového) období se v některých knihovnách zaměřených na tisky ne vždy dochovaly a jejich cesty na dnešní místa uložení byly spletité, mnohem více mohou unikat pozornosti tisky obsahující různé, ne vždy rozsáhlé rukopisné záznamy (kromě vlastnických poznámek) – ať již v podobě pouhých poznámek a přípisků k textu (cenných z hlediska dějin četby), nebo v podobě dalších zápisů, které mají charakter kroniky, pamětí (zejména rodinných) či deníku. Vedle tištěných kalendářů a knih emblemat či předtištěných štambuchů tak mohou být významné (i z interdisciplinárního hlediska) také další tituly. Cílem příspěvku je upozornit na tyto skutečnosti dokládající navíc prorůstání či ovlivňování rukopisných a tištěných knih.