Příspěvek je koncipován jako zpráva stručně shrnující primární výzkum s cílem vyzdvihnout především další roviny využití pramenů hospodářské povahy. Sleduje příklad pramenného materiálu vztahujícího se k aktivitám štýrského rodu Stubenbergů, který v 16. a na poč. 17. století disponoval významnými majetky rozloženými v rakouských zemích, v Českém království i v Uhrách. Kromě samotných hledisek ryze ekonomických (model hospodaření, komunikace jednotlivých panství a centra, logistika řízení atp.) zde hospodářská data otevírají příležitost k poznání dalších oblastí – dějin politických, šlechty, kulturních, otázek konfesionality i každodennosti. Finanční a materiální rovina slouží jako doklad dobových struktur a aktivit jednotlivých představitelů rodu, a to v měřítku prostoru několika regionů střední Evropy. Tyto aktivity vyvěraly z existujících a stále rozšiřovaných ekonomických možností. Dosud málo využívaný příklad tohoto rodu ilustruje propojení a pohyb mezi elitami zemí pod habsburským žezlem, stejně jako sdílení, transfer či střet duchovních a kulturních hodnot v průběhu raného novověku, v případě českém pak v éře předbělohorské stavovské společnosti.