Politický a náboženský vývoj Čech v průběhu 17. a 18. století poznamenal výrazným způsobem podobu dobových elit včetně šlechtické společnosti. Její proměny ve výše uvedeném období mají řadu pozoruhodných regionálních aspektů a specifik. Jedna z hlavních otázek, na niž příspěvek bude hledat odpověď je, zda můžeme uvažovat o samostatném fenoménu "šlechty na periferii", a pokud ano, jak se tento fenomén projevuje ve zvolené oblasti. Cílem řešení proto bude nejprve v obecné podobě podchytit problematiku proměn šlechty spojené svou majetkovou základnou s oblastí severozápadních Čech. Podtrhnout význam tohoto regionu z hlediska jeho polohy, kdy představoval tradiční nárazníkové pásmo (ale často zároveň i kulturní most) mezi Prahou a Saskem. V další části se pak příspěvek v podobě mikrosondy bude detailněji věnovat problematice šlechtických držitelů na území Ústecka (dnešní území okresu Ústí n. L. s nutnými přesahy), které představuje jednu z oblastí přímo navázanou na tradiční česko-saskou hranici. Zkoumány budou otázky týkající se religiozity jednotlivých rodů, politického a vojenského uplatnění jejich významnějších členů, projevy reprezentace ve vymezené oblasti, roli zdejších majetků v rámci celkové majetkové strategie rodu atd. Hledána bude odpověď na to, zda je pro transformace a skladbu zdejší šlechtické držby něco signifikantního, nebo naopak zdejší situace ničím nevybočuje z dobového rámce jiných částí historických Čech. Metodologicky se bude jednat především o syntézu a komparaci vycházející ze starších výzkumů autora, doplněné analýzou a interpretací dosud nevytěženého archivního materiálu z regionálních i centrálních archivů.