V navrhovaném příspěvku bychom rádi přednesli několik úvah a podnětů k jedné výzkumné otázce, týkající se osvícenství na území českých zemí, a sice problematice „moravské identity“ a jejího formování. Tyto úvahy budou soustředěny okolo třech základních témat. V prvé řadě se zaměříme na fenomén zemského patriotismu moravské šlechty. Ten se rozvíjí v 18. století v souvislosti s osvícenstvím: vlastenectví se stává společenským postojem. Osvícenští aristokraté, ať už z „tuzemských“ či zahraničních rodů, se zajímají o poznávání své země a její minulosti a angažují se v učených společnostech. Zároveň můžeme zaznamenat také vymezování se vůči Čechám a zdůrazňování svébytného moravanství. S tímto bodem se úzce pojí naše druhé téma, a sice jakým způsobem se pod vlivem tohoto osvícenského patriotismu formuje moravská identita v 18. století a co to znamenalo být Moravanem? V této části poukážeme na to, že se soudobé „moravanství“ definovalo jak ve vztahu k Čechám, tak i k habsburské říši, neboť moravská šlechta měla k Vídni geograficky i politicky blízko, a zároveň i k německému prostoru, jak svědčí např. spisy hraběte Maxmiliána Lamberga. Ve třetí části našeho příspěvku se zaměříme na „osvícenství na Moravě“ jakožto historiografický problém. Na základě již existujících prací (Jiří Kroupa, Alchymie štěstí, Milan Řepa, Moravané nebo Češi, Ivo Cerman, Šlechtická kultura v 18. století) si položíme otázku, jakým směrem by se mohl výzkum této problematiky ubírat a jaké aspekty osvícenství na Moravě jsou dosud málo probádány.