Zhořelec coby ekonomické centrum Horní Lužice představoval také místo, kde docházelo k výměně informací prostřednictvím listů i ústních zpráv poslů – a to jak městských, tak těch, kteří přicházeli odjinud. Právě této roli města jakožto informačního centra bude věnován tento příspěvek. Pramennou bází zde budou především knihy městské korespondence dochované od roku 1487. Studie bude zakotvena v období 90. let 15. století, kdy se Horní Lužice spolu s ostatními vedlejšími korunními zeměmi znovu spojila s Čechami pod žezlem jednoho panovníka. Vstupními hypotézami zde budou tyto otázky: do jaké míry se v komunikačních sítích města odrážela politická proměna roku 1490? Lišily se nějak druhy vazeb a kontaktů města směrem ke korunním zemím a mimo tento rámec? Sehrávalo město roli komunikačního uzlu pro Horní Lužici, další korunní země, či jejich části? Čím byla určována vnější politika města? Odpovědi na tyto otázky budou hledány nejen ve zmíněné pramenné materii, ale také prostřednictvím komparace s jinými městy v pozdně středověké říši, kde již byla této problematice věnována pozornost (Štrasburk, Augsburg, Göttingen, Cheb).