Destrukce a udržování náboženské paměti: komparace domů tambaram (Papua Nová Guinea) a chrámů Matky Indie (Indie)

prof. PhDr. Dušan Lužný, Dr.; doc. PhDr. Martin Soukup, PhD.; doc. PhDr, RNDr. Jan D. Bláha, PhD. (Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci; Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze; Přírodovědecká fakulta, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem)

Abstrakt

Příspěvek shrnuje poznatky z terénních výzkumů na Papui Nové Guineji a v Indii, které proběhly v letech 2018 a 2019 a byly zaměřeny na studium udržování kulturní a náboženské paměti v těchto lokalitách. Na příkladu dvou typů náboženských staveb ukazuje aktuální podobu destrukce náboženské paměti v Papui Nové Guineji a její vytváření v Indii. Zatímco domy tambaram jsou v současné papuánské kultuře opuštěné v důsledku christianizace a koloniálního kontaktu (případně slouží jako turistická atrakce), v Indii vznikají nové chrámy, které mají indickou kulturní a náboženskou paměť udržovat či vytvářet. Příspěvek tyto procesy ukáže na příkladu papuánské vesnice Kambot v provincii Východní Sepik a hinduistického Chrámu Matky Indie (Bhárat Mata Mandir) v Haridwaru. Oba tyto protikladné procesy (tedy destrukce náboženských budov a proces zapomínání na jedné straně, a stavba nových náboženských chrámů a proces udržování či vytváření paměti na straně druhé) jsou součástí kulturního dědictví kolonialismu, resp. postkolonialismu. Příspěvek bude prezentovat povahu náboženské paměti vyvolané odlišnými koloniálními situacemi.