Současná judaistická historiografie běžně operuje s termínem „venkovští Židé“. V našich poměrech se tímto termínem zpravidla rozumí židovské osídlení ve městech, městečkách a vesnicích mimo dominantní centrum, jakým byla pražská židovská obec. Takové vymezení tohoto pojmu jistě platí pro Čechy. Je však funkční také pro Moravu? V jakém vztahu jsou pojmy „zemské Židovstvo“ a „venkovští Židé“? Co se skrývá pod označením „Schutzjud“, tedy „ochranný Žid“? Kdy je vhodnější použít pojem „vesnický Žid“? Jaké známe další sociální kategorie Židů v daném období? Můžou k tomu něco říci vnitrožidovské prameny? Příspěvek se pokusí o vymezení těchto pojmů s ohledem na odlišnou strukturu zemské organizace Židů v Čechách a na Moravě, kde prakticky neexistovalo tak dominantní centrum jako Praha v Čechách. Termíny „venkovští Židé“ a „zemské židovstvo“ budou také konfrontovány s dalšími sociálními kategoriemi tak, jak je zachycují dobové prameny. Výše uvedené otázky by pak měly být podnětem k další diskuzi o těchto pojmech a jejich používání pro období raného novověku.