Příspěvek bude věnován souvislostem provádění první československé pozemkové reformy na statcích knížete Alberta Marii Lamorala von Thurn und Taxis. Autor se bude zabývat jak vnitropolitickými, tak i zahraničněpolitickými aspekty reformy. V první uvedené oblasti reformu na thurn-taxisovských velkostatcích zasadí do rámce pozemkové reformy. Stranou pozornosti nezůstanou ani regionální hlediska, zejména zájem místních lobbystických skupin na provedení reformy. Vnitropolitické okolnosti reformy pak budou dány do souvislosti se zahraničněpolitickými. Referent se bude snažit zodpovědět otázku, do jaké míry se tyto zájmy doplňovaly, resp. zda stály v protikladu. Vyhodnotí proto význam reformy na thurn-taxisovských velkostatcích z pohledu československé zahraniční politiky a vzájemných československo-německých vztahů. Zohledněn bude zejména dopad říšskoněmeckého občanství knížete na postup československých úřadů. Pozornost přitom bude věnována jak ministerstvu zahraničí, či prezidentské kanceláři, tak institucím přímo či nepřímo zapojeným do provádění reformy (Státní pozemkový úřad, ministerstvo financí apod.). Dále se referent soustředí na vyřešení reformy v širších souvislostech jejího provádění na statcích říšskoněmeckých vlastníků. Vyhodnoceny tak budou průběh a výsledky československo-německých rozhovorů o urovnání s tím souvisejícího mezistátního sporu a význam kauzy pro urovnání záležitosti říšskoněmeckých vlastníků jako celku.