Příspěvek si klade za cíl představit výzkum německých studentských spolků (Burschenschaftů, Sängerschaftů, VdSt. atd.) v českých zemích jako prozatím téměř neprozkoumané pole bádání a vytyčit jeho kontury. Tyto spolky měly v posledních desetiletích habsburské monarchie enormní význam při formování německojazyčných nacionalistických organizací od antisemitského Deutscher Turnverbandu přes Deutscher Volksrat v Třebenicích až po samotnou Německou radikální stranu, kterou členové těchto spolků založili a po celou její existenci ovládali. Spolky samotné navíc nabízely zcela unikátní prostředí definované hypermaskulinní nacionalistickou ideologií, krvavými rituály, nadužíváním alkoholu a téměř každodenním kontaktem svých členů po mnoho let. Výsledkem byly neobvykle pevné vazby a sítě, které přetrvávaly po celý život členů. V první části příspěvku bude představen autorův návrh na názvosloví a kategorizaci těchto spolků, které jsou v českojazyčném prostředí zatím nesjednocené a někdy vysloveně protimluvné. Ve druhé části budou představeny metody výzkumu – archivní bádání, prosopografie členstva, utváření síťových diagramů, analýza spolkové ideologie. Obě tyto části jsou založeny na již existujícím robustním německojazyčném teoretickém výzkumu (A. Kurth, N. Elias, a další) a praktickém výzkumu (buršácký historik H. Lönnecker). Jsou však adaptovány na velmi specifickou situaci Rakouska a českých zemí speciálně, která se od té "říšskoněmecké" často zásadně liší. V poslední části budou prezentovány samotné výsledky autorovy práce: analýza prostředí těchto spolků jako ideální líheň antisemitského německého völkisch nacionalismu díky přítomnosti unikátních sociologických faktorů. Na ni navazuje zmapování propojenosti těchto spolků s vrcholnou politikou. Taktéž budou představeny konkrétní příklady osobností, jež tyto spolky formovaly – např. Karl Hermann Wolf, Josef Titta nebo Rudolf Lodgman.