Jednolistový či vícestránkový leták byl od vynálezu knihtisku oblíbeným komunikačním mediem, které využívalo obrazové, textové i hudební prostředky k přenosu sdělení různého charakteru a obsahu. Příspěvek je založen zejména na vyhodnocení letákové produkce tiskáren ve Zhořelci, Žitavě a Budyšíně. Pramennou základnu tvoří především rozsáhlá dobová kolekce hornolužických jednolistů z Knihovny Národního muzea v Praze, doplněná o další tisky téže provenience z jiných zdrojů. Produkce sledovaných tiskáren se lišila obsahem i zaměřením. Ve Zhořelci a Žitavě byl knihtisk spjat spíše s každodenním životem těchto měst a potřebami jejich vzdělávacích institucí, zatímco zemské správní centrum Budyšín sloužilo i potřebám komunikace mezi panovníkem a stavy této korunní země. Zmíněné tiskárny využívala i klientela z jiných lužických, slezských, českých a vzácněji i moravských lokalit. Intenzitu, kvalitu i způsob komunikace ovlivnily zejména dva okruhy faktorů. První souvisí s vyhodnocením produkce, odbytiště, sféry působení a sítě kontaktů jednotlivých tiskařů, z nichž někteří působili i jako knihkupci a nakladatelé. K nim patřil i zhořelecký měšťan Johann Rhamba ml., jehož velkorysé podnikatelské aktivity vznikaly za podpory severočeského šlechtice Melchiora z Redernu. Druhý okruh se týká charakteru, obsahu a způsobu šíření konkrétních příležitostných tisků a vypovídá o profesních, osobních a intelektuálních kontaktech autorů. Hornolužická letáková produkce a její uplatnění v rámci České koruny je jedním z dokladů intenzívních styků mezi korunními zeměmi a jejich vazeb k pražskému centru a Čechám před rokem 1635.