Překládaný příspěvek se zaměří na reflexi válečných událostí a každodenního života v poslední fázi třicetileté války (ve starší literatuře nazývaná jako švédsko-francouzská) v korespondenci Černínů ve 40. letech 17. století. V centru pozornosti stojí Heřman Černín z Chudenic (1576–1651) jako nejmocnější představitel černínského rodu a jeho manželka Sylvie (1606–1664), dále pak Zuzana Černínová z Harasova (1600–1654) a její korespondence s členy rodu (dcera Alžběta (†1645) – manželka císařského vojáka Zikmunda Myslíka z Hyršova (1606–1666), syn Humprecht Jan Černín (1628–1682), Heřman Černín z Chudenic). Stranou pozornosti nezůstane korespondence Zikmunda Myslíka z Hyršova s Heřmanem Černínem a Zuzanou Černínovou, která přináší pohled vojáka, aktivního aktéra válečných událostí. Příspěvek se pokusí ve stručnosti zodpovědět následující otázky - Komunikační sítě vybraných Černínů – kdo tvořil jejich komunikační sítě a kdo jim poskytoval informace o válečném dění a pohybu vojsk? - Povaha komunikace ze 40. let 17. století – o čem byli Černínové informováni a jakým způsobem tyto informace reflektovali a předávali dále? (stavy panství a měst, válečné odvody, pohyby vojsk po Čechách, Moravě a Slezsku, situace v zahraničí)