Justina Siegemund (1636–1705), braniborská dvorní porodní bába a autorka porodnického spisu Die Chur-Brandenburgische Hoff-Wehe-Mutter vydaného roku 1690 v Kolíně nad Sprévou, patří k velmi pozoruhodným osobnostem dějin porodnictví. Její kariéra, zakončená titulem dvorní porodní báby, vedla ze slezského rurálního prostředí přes post městské porodní báby v Lehnici k pomocnici při porodu na různých menších dvorech. V době jejího působení v Lehnici a na dvoře lehnických vévodů ji městský lékař Martin Kerger, který měl na starosti dohled nad městskými porodními bábami, pohnal k soudu vzhledem k jejím údajně násilným zásahům do porodního procesu. Spor se táhl mezi lety 1680–1685. Předmětem příspěvku bude analýza svědeckých výpovědí (ve sporu figurovalo celkem 14 svědkyň a svědků – rodičky, kterým Justina asistovala při porodu, ženy účastnící se porodu, dvě další porodní báby a dva manželé), jež se dochovaly v lehnickém archivu, několik z nich dokonce Justina Siegemund přetiskla i ve svém porodnickém spise. Tyto promluvy – jakkoliv je třeba zohlednit specifika vzniku jejich zápisu – představují ojedinělá svědectví o tom, jakým způsobem vnímaly a prožívaly rodící ženy a jejich bezprostřední okolí okamžik porodu a asistenci porodní báby v komplikovaných a bolestivých situacích. Cílem příspěvku bude nabídnout pohled na raně novověké porodnictví „zdola“, očima jeho bezprostředních aktérek a aktérů. Analyzovaný pramenný materiál zároveň umožňuje sledovat možný průběh vyjednávání pozic na poli praktického porodnictví, nastínit důležitost cti a dobré pověsti pro výkon „povolání“ porodních bab a odkrýt řadu detailů týkajících se každodennosti raně novověkého porodnictví.