Příspěvek se zaměří na možná budoucí témata výzkumu dějin tzv. vedlejších zemí České koruny v raném novověku optikou zajímavých typů úředních písemností, jež vzešly z činnosti některých českých panovnických úřadů centrální povahy. V první řadě půjde o možné využití raně novověkých register české panovnické kanceláře, jež jsou výjimečně dobře dochovány pro německou expedici, a to zejména pak pro missivy. Umožňují tak sledovat např. komunikační sítě ve Slezsku či Lužicích a vypovídají též o tématech, jež ve vzájemných vztazích těchto zemí vůči dvoru v 16. a na počátku 17. století rezonovala. Ve stručnosti budou představeny též písemnosti finanční povahy. Zde má klíčovou roli česká dvorská komora, ze zřetele však není možné pustit ani slezskou dvorskou komoru či komoru vídeňskou, jež v některých případech rovněž významně zasahovala do záležitostí vedlejších zemí České koruny. Příspěvek konečně nastíní i možný výzkumný potenciál písemností úřadu hejtmanství německých lén, opět se zřetelem zejména k období raného novověku.