Pojem neoliberalismus je v dnešní době stejně všudypřítomný jako vágní a nejednoznačný. Různé sociálně-vědní a humanitní obory s ním pracují odlišnými způsoby, takže se vzpírá jednoznačné definici. Může znamenat ekonomickou doktrínu tzv. Chicagské školy, svébytný intelektuální projekt a politickou filozofii s kořeny v Montpelerinské společnosti, soubor konkrétních politik v domácím či mezinárodním prostředí, nebo dokonce kulturní režim se specifickými sociálně-kulturními praktikami a disciplinárními institucemi. V obecném historickém pojetí se pojmu neoliberalismus používá k popisu základní konstelace socioekonomických a politicko-kulturních vztahů západní a globální společnosti, které nastaly v tzv. post-keynesiánské éře. Tato skutečnost se týká také bývalého tzv. východního bloku, který od 80. let zažil již několik vln neoliberalizace. Příspěvek se pokusí souhrnně zhodnotit přínos studia neoliberalismu pro historické bádání o pozdním socialismu a post-socialismu v Československu a střední Evropě. Obecnou úvahu pak doplní konkrétní příklad empirického zkoumání intelektuálních a kulturních kořenů liberální politiky a tzv. liberálního konsenzu jako základu polistopadové demokracie a kapitalismu.