Klíčovou roli v sociální síti většiny lidí hraje rodina, která se v dospělosti rozšíří ještě o rodinu partnera. Nejinak tomu bylo i v druhé polovině 19. století, kdy socio-profesní zařazení mělo zcela zásadní význam při výběru manžela nebo manželky. Cílem tohoto příspěvku je objasnit, jestli si vyšší státní úředníci v české části habsburské monarchie vybírali nevěsty s podobným postavením. Analýza je založena na datech z databáze poslanců, vyšších státních úředníků a jejich rodinných příslušníků, která obsahuje několik desítek tisíc záznamů. Vzhledem ke kvantitativní povaze celého výzkumu bylo pro kategorizaci profesí zvoleno kódování HISCO a HISCAM. Díky systému HISCO je možné osoby zařadit do skupin podle typu povolání, naopak HISCAM umožňuje srovnat jejich sociální postavení. Základní otázkou je, do jaké míry se nevěsty vyšších státních úředníků lišily od nevěst jejich bratrů, kteří pracovali v jiné sféře. Dalším faktorem ovlivňujícím výběr budoucí manželky je doba sňatku. Dalo by se očekávat, že muži, kteří se ženili až po dosažení určité funkce, si budou brát ženy z lépe situovaných rodin.