Příspěvek představuje výsledky analýzy školních vzdělávacích programů provedené ve dvou vlnách – před provedením revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání v roce 2021 a po její realizaci (komparace ŠVP ze školních let 2018/19 a 2021/22). Analyzována tedy byla projektovaná forma kurikula na státní úrovni. Cílem analýzy bylo zachytit, jaké změny proběhly během uplynulých tří let v podobě školního dějepisu (samostatný versus integrovaný předmět), jeho časových dotacích (a jejich rozložení) a prostoru věnovaného moderním dějinám. Výzkumný vzorek tvořilo 200 sledovaných kurikulárních dokumentů. Výsledky jsou představeny v celkovém kontextu vývoje českého (či československého) školství a aktuálně diskutovaných revizí (či reforem) projektovaného kurikula předmětu. Jako otázka přitom vyvstává, zda potřebné reformě školního dějepisu (rozvíjení historické gramotnosti apod.) nahrávají změny provedené v RVP ZV (čili na úrovni státu). Příspěvek tak nabízí podklad pro aktuálně probíhající diskuzi o proměně (revizi či reformě?) tohoto dokumentu a školního dějepisu. Tematizována je také otázka v čase se snižujícího prostoru věnovaného moderním dějinám, ačkoli trendy a doporučení směřují opačným směrem.