Příspěvek nabízí analýzu normalizačního seriálu Československé televize Okres na severu s ohledem na jeho ztvárnění genderových rolí, a to zejména v prostředí domova jeho hlavního hrdiny. Cílem je ukázat na konkrétním příkladu z oblasti populární kultury roli, kterou tato kultura a specificky žánr televizního seriálu (Bren, 2010) hrály v konsolidaci revize snah o řízenou proměnu genderových vztahů ve společnosti ze začátku 50. let 20. století. Zejména sociologické studie (Hašková & Uhde, 2009; Havelková & Oates-Indruchová, 2014; Lišková, 2016; Uhde, 2016), ale i studie z oblasti kulturních studií (Oates-Indruchová, 2012; Reifová, Bednařík, & Dominik, 2009) rozkryly konkrétní způsoby, jimiž docházelo k novému vyjednávání v rámci genderového řádu. Rozbor Okresu na severu je v tomto směru přínosný, protože sleduje rozhodování a život vrchního tajemníka okresního výboru KSČ, k němuž dochází mimo jiné i v prostoru jeho domova. Ač tento seriál i ve srovnání s dobovou konkurencí vyniká zejména důrazem na slovo a v některých ohledech by mohl fungovat jako rozhlasová inscenace (Bělíček, 2011), při zobrazování rozdělení rolí v domově hlavního hrdiny tomu tak není. Setkáváme se tam se specifickou emocionalitou, pro kterou jsou zásadní jak každodenní úkony, tak smysly, na něž se vážou. Právě na genderovanosti těchto úkonů a jejich vizualitu se v příspěvku zaměřím podrobněji.