Korff-Schmising Kerssenbrockové jsou v českých zemích málo známým šlechtickým knížecím rodem, který pochází z Vestfálska, kde jeho potomkům dodnes patří vodní zámek Brincke. Po roce 1863, v důsledku tzv. Duell Affäre, do českých zemí přichází Clemens Kerssenbrock a pronajímá si zámeček Lešťany (Lichtenstein) na Plzeňsku. Zde se také narodí jeho pět dětí, z nichž pouze tři se dožijí dospělosti – Clemens (1883–1960), Rembert (1887–1958) a Therese (1888–1973). Jejich životní kariéry a osudy dobře ilustrují měnící se roli šlechty v občanské společnosti. Clemens Kerssenbrock se rozhodl pro vojenskou kariéru v řadách rakousko-uherské armády, oženil se s příslušnicí staré šlechtické rodiny, ale po vzniku ČSR byl předčasně penzionován. Rembert vystudoval práva na německé části Karlo-Ferdinandovy univerzity, vzal si za manželku členku významného českého šlechtického rodu Lobkowiczů a za první republiky zastával funkci soudního rady v Praze, současně však bydlel v Lobkowiczkém paláci. Jeho sestra Therese se stala v roce 1916 vychovatelkou dětí císaře Karla I. a císařovny Zity. Therese císařskou rodinu v podstatě nikdy neopustila, stala se postupně vychovatelkou všech císařských dětí, doprovázela je i po zániku monarchie a byla také přítomna u úmrtního lože Karla I. Byla pohřbena v nové hrobce Habsburků ve švýcarském klášteře Muri. Příspěvek vychází z pramenů shromážděných v rodovém archivu Korff-Schmising Kerssenbrocků, který československému státu věnovala Leopoldina Kerssenbrocková, vdova po Rembertu Kerssenbrockovi v roce 1976. Vzhledem k zachovalému množství pramenů se největší pozornost soustředí právě na Therese Kerssenbrockovou.