Česká muzikologie se studiu zvukové paměti dosud nevěnovala. Naši hudební vědci se zabývali spíše jen obecnými hudebně akustickými, hudebně fyziologickými a hudebně psychologickými souvislostmi zvuku. Naopak, poměrně bohatá je hudebně historiografická literatura vážící se k hudebnímu dění za německé okupace na území Protektorátu Böhmen und Mähren. Referát představí výzkumné otázky a cíle spjaté se studiem zvukové a hudební paměti během okupace a druhé světové války na našem území, a sice na pozadí tří hudebních akcí: Mezinárodního dne obětí holokaustu organizovaného Židovským muzeem v Praze a Památníkem Terezín, Terezínské tryzny pořádané Památníkem Terezín a Slavnosti svobody Plzeň. Jejich dramaturgie, účinkující umělci a jejich interpretační pojetí tak pomohou objasnit, jak byla zvukově-hudební paměť druhé světové války v posledních třiceti letech recipována, tradována či rekonstruována. Zjištěné informace budou vyhodnoceny jak z hlediska hudebně estetického, tak i v širších společenských, politických a kulturních souvislostech. Jedním z cílů výzkumu bude zjistit, jaký je vztah mezi hudební a zvukovou pamětí národní, a naopak pamětí nadnárodní, resp. mezinárodní. K tomu přispějí poznatky získané studiem a vyhodnocením příslušné zahraniční literatury i pramenné informace poskytnuté polskými spolupracovníky.