Příspěvek se zaměří na proměny poválečného Zlína (od roku 1949 Gottwaldova) v letech 1945–1960. Jeho ambicí je primárně pomocí mikrohistorického pohledu zdola rekonstruovat vládnoucí praxi a každodennost továrního města spjatého do roku 1945 s globálními úspěchy podnikatelské rodiny Baťů hned na několika rovinách. Na úrovni myšlení a reprezentací bude sledovat posuny vládnoucího diskurzu o Zlínu/Gottwaldovu, jednom z ohnisek organizované modernity, na cestě od kapitalismu přes lidově demokratické zřízení k socialistickému režimu. Jaké (staro)nové role mělo město spjaté s aktivitami koncernu Baťa (od roku 1949 Svit) v novém státě hrát a jak se v těchto narativech pracovalo s vlivným a specifickým baťovským dědictvím (batismem), které i prostřednictvím motivů zlínské exkluzivity a premiantství tvořilo ideový a ideologický svorník myšlenkového světa obyvatel a pracujících města obuvi. Na úrovni politických aktérů a komunikace se příspěvek bude soustředit na regionální komunistické elity, které během revoluce 1945 rychle nahradily staré baťovské elity a vládly s ambicí vybudovat ze Zlína první vzorové město socialistické modernity. V jakých aspektech a proč se tento projekt (ne)podařilo uskutečnit?