Příspěvek je založen na představení v současné době zpracovávaného projektu v rámci NAKI II (České století motorismu (DG18P02OVV051), který v letech 2018–2022 realizují Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, Národní technické muzeum a Technické muzeum v Brně). Jádro příspěvku tvoří představení interaktivní mapy a úskalí a limity se kterými se setkali při jejím vytváření. Mapa dokládá vývoj české a československé silniční sítě ve 20. století, zejm. v období 1918 až 1989 s některými nutnými a logickými přesahy, a umožní představu o změnách, které dokazují proměnu silniční sítě (nové silnice, dálnice, obchvaty, tunely, mosty, čerpací stanice pohonných hmot, významnější veřejné garáže, celnice a celní silnice atd.). Zdánlivě jednoduchý úkol má řadu kritických momentů. V úvahu přichází zanést do mapy nově vystavěné či rekonstruované úseky (délka, kde se stavělo, kdy se stavělo, kdo financoval a kdo stavby realizoval), vedení silnic (dálnic, rychlostních komunikací, obchvatů měst), překonávání přírodních překážek (vodní toky, údolí, hory) či „umělých“ překážek (železnice, silnice) – tedy mosty a tunely, dále čerpací stanice v širším pojetí (tedy místa, kde bylo možné koupit pohonné hmoty – benzín, autoservisy, hotely, lékárny, zastoupení automobilových firem či výrobních podniků), významnější garáže jako výraz stupně motorizace (garáž jako součást nejen veřejného prostoru, ale i soukromého – vila s garáží a bytem pro řidiče), celnice a celní silnice, případně jak se jejich poloha měnila, významnější muzea se zaměřením na silniční (automobilovou dopravu), umístění fondů státních archivů, kde jsou uloženy archiválie k problematice silniční dopravy ve 20. století a výrobců automobilů a motocyklů.