Navržený příspěvek je zaměřen na nastínění, vymezení a představení nových přístupů aplikovatelných v metodách práce využívaných hospodářskými historiky. Cílem je ukázat na konkrétních vybraných tématech cesty výzkumu a vzájemné úzké vazby mezi hospodářskými (a také i sociálními) dějinami a dalšími historickými subdisciplínami. Vzhledem k probíhající atomizaci a diferenciaci historie, je třeba stále zdůrazňovat, že historie je jedna, ale že ji lze zkoumat z řady rozdílných úhlů. Širší metodologický základ podle našeho názoru umožní zkoumaný problém lépe postihnout ve všech jeho podobách a souvislostech. Autoři se zaměří zvláště na vzájemné spojitosti a interakce hospodářských dějin s dějinami kulturními (Geistesgeschichte, Kulturgeschichte, new cultural history). Vzhledem k tomu, že ani samotný kulturně historický přístup není schopen zcela vysvětlit všechny aspekty zkoumaného problému, nabízí se jako možné východisko symbióza hospodářských (i sociálních) a kulturních dějin, tedy vzájemné tematické i metodologické obohacování obou historických subdisciplín. Bez porozumění kulturnímu kontextu ekonomického chování by bylo naše poznání i v hospodářských dějinách neúplné a poněkud ploché.