Sňatková politika měla klíčový význam pro zachování výlučného postavení a existence urozených elit v měnících se společenských poměrech "dlouhého" 19. století. Hlavním kritériem při výběru životního partnera v aristokratických kruzích bylo dodržení principu rovnorodosti. Porušení této zásady vedlo k postihům v rovině materiální či sociální. Uzavření společensky nerovného sňatku narušovalo rodinné vztahy a přinášelo jedinci ztrátu postavení i majetku. Cílem příspěvku je sonda do sňatkové problematiky středoevropské aristokracie v období 19. století na příkladu nerovnorodého manželství Eduarda hraběte Stadiona (1797–1844) a Konstancie Rachowinové z Rosensternu (1811–1861). Referát bude sledovat aspekty týkající se ztráty šlechtických výsad hraběte Stadiona. Zaměří se na restrikce, důsledky nerovného sňatku, manželský život, potomstvo či příbuzenské vztahy. Neméně důležitá bude otázka původu Stadionovy manželky, potažmo stáří rodu Rachowinů von Rosenstern. Zmíněný případ pak bude zasazen do kontextu celé rodové, nutno dodat neúspěšné matrimoniální politiky, jež vedla na počátku 20. století k vymření starobylého rodu hrabat ze Stadionu.