Příspěvek se bude zabývat vytvářením, zhušťováním a řídnutím sociálních sítí (sociálního kapitálu) v životě jedné z prvních českých profesionálních političek, Luisy Landové Štychové (1880–1969), první poslankyně československého parlamentu a veřejně angažované aktivistky během prvních šesti desetiletí 20. století. Příspěvek se bude zabývat jejím rodinným kapitálem, tedy intenzitou vazeb ke členům rodiny a jejich využitelností, případě riziky, které tyto vazby představují. Dále bude zkoumat její politický kapitál, tedy vazby k členům vlastních politických skupin mj. i s ohledem na její ženství, ve sledovaném období velmi zřídka se vyskytujícím ve vrcholové politice (erotický kapitál). Konečně se bude zabývat jejími kontakty s vlastním sociálním prostředím (či vrstvou), nižšími středními vrstvami v Praze a jejími kontakty k literárnímu poli. Konečně bude analyzovat její vazby transnacionální, především k německému a židovskému prostředí. Pokusíme se na základě analýzy jejích sociálních sítí periodizovat její dospělý život: Mladá dospělost daná kontakty ke skupinám mužů–básníků a literátů, střední dospělost vyznačující se kontakty ke stejně starým nebo starším aktivistkám feministického hnutí a aktivistům hnutí levicového, starší dospělost daná řídnutím sociálních vazeb kvůli politickým konfliktům, úmrtím, emigracím a likvidací přátel v době nacistické okupace, stáří charakteristické dalším oslabováním sociálních vazeb a přetrvávajícími vazbami ke starší generaci a členům rodiny. Konečně si bude příspěvek klást otázku, zda měla na její kariéru zásadní vliv schopnost networkingu a nakolik byl sociální kapitál, který dokázala shromáždit, typický i pro další političky její generace.