Příspěvek se bude zabývat možnostmi komparace vlivu tzv. velkých dějin, prosazování konceptů moderní turistiky a ochrany přírody a sledování procesů transferu vědění a spolupráce mezi aktéry ochrany přírody a turistiky ve dvou regionech, polských a českých Krkonoších v letech 1945–1963. V neposlední řadě bude komparací vývoje turistických infrastruktur a analýzou vzájemného vnímání přes hraniční čáru. Jako třetí aktér zkoumaný v příspěvku budou zapojeni vyhnaní/odsunutí krkonošští Němci, z jejich tisku se bude příspěvek pokoušet rekonstruovat odlišnosti ve vnímání obou stran hranice. Celou problematiku česko-polských Krkonoš se bude příspěvek pokoušet zasadit do kontextu dějin poválečné ochrany přírody, turistiky a cestování do ciziny. V závěru nabídne periodizaci vývoje hor před vznikem Národního praku: poválečné zničení 1945, plány rozvoje infrastruktur a vzájemné spolupráce let 1946–48, částečné uzavření hor na polské straně a rozvoj masové turistiky na české stran bez budování odpovídajících infrastruktur v letech 1948–1958, a konečně druhou modernizaci, zpřístupňování a zároveň zesílenou ochranu přírody hor od roku 1958. Příspěvek bude diskutovat také možnosti archivního studia těchto problémů.