Navrhovaný příspěvek představí osobu hraběte Františka Arnošta z Harrachu jako prototyp aristokrata „nového střihu“ výrazně orientovaného na Velkou Británii. Jeho cílem je ukázat na jeho příkladu jednu z podob dobové „anglománie“ či „anglofílie“ ovlivňující významným způsobem životní styl a činnost (nejen) tradiční aristokracie 19. století. Příspěvek se zaměří na analýzu Harrachova vztahu k Velké Británii, na jeho přímé kontakty s britským prostředím v podobě zahraničních cest, seznámí s jejich průběhem a důvody (účast na Světové výstavě v Londýně, obchodní a hospodářské zájmy, stavební činnost etc.), na doložené kontakty s Brity a na některé další aktivity ukazující hraběte jako anglofila (např. výstavba zámku Hrádku u Nechanic). V neposlední řadě příspěvek poukáže na Harrachovu činnost s přihlédnutím k dobovému kontextu a srovná jeho kontakty s britským prostředím, z nichž vyplývá více než intenzivní vztah hraběte k ostrovní velmoci, s případy některých dalších aristokratů. Příspěvek vychází primárně ze studia nepublikovaných pramenů uložených v pozůstalosti hraběte v Rakouském státním archivu ve Vídni. Tyto materiály umožňují rovněž přehodnocení některých závěrů a tezí dosavadního výzkumu, který se soustředil na život hraběte, i představ o aristokracii 19. století.