Příspěvek zaměřuje svou pozornost na formy písemné a zjistitelné ústní komunikace mezi chebskou městskou radou a teritoriálně českou šlechtou v období pozdního středověku (druhá polovina 14. století až počátek 16. století). Chebský archiv uchovává stovky písemností, které o vzájemné intenzivní interakci mezi představiteli města na rozhraní mezi Českým královstvím a vlastní Svatou říší římskou mnohé vypovídají. Ke vzájemné komunikaci mezi sledovanými subjekty docházelo jak v souvislosti s konflikty (drobné války, soudy apod.), tak v záležitostech nekonfliktních, jako byl například obchod, předávání informací či vzájemná pomoc. Výraznou roli během interakce mezi sledovanými stranami sehráli kromě obou uvedených stran také poslové, tlumočníci a městští a šlechtičtí písaři, z nichž některé konkrétní známe jménem. Jednou z nejvýraznějších postav mezi nimi byl diplomat ve službách králů Jiřího a Vladislava, Jošt z Einsidle. Příspěvek zaměří pozornost rovněž na otázku jazyka vzájemné komunikace. Chebský archiv, který je svým bohatstvím srovnatelný s Národním archivem či Státním oblastním archivem v Třeboni, tak v souvislosti se studiem dějin vztahů mezi šlechtou a městy vydává ojedinělé svědectví.