Po desetiletí byl výzkum izraelského historika Haima Avniho jediným, který osvětloval trajektorii návratu skupiny 573 španělských státních příslušníků ze Soluně deportovaných v roce 1943 do Bergen-Belsenu. O více než čtyři desetiletí později vyjádřil David Cesarani politování nad tím, že osobní svědectví těchto deportovaných přeživších holocaustu chybí k obohacení jeho svazku o historii a paměti Belsenu. Elektronické archivy, a to jak audiovizuální, tak textové, nám však dnes umožňují jejich osudy lépe pochopit. Ve své prezentaci představím své nejnovější poznatky ze sbírek Bad Arolsen Archives (International Tracing Service, ITS), USC Shoah Foundation, Visual History Archive (VHA) a archivních sbírek britské diplomacie, které Avni svého času nemohl zohlednit. Na základě těchto pramenů budu dokumentovat nejen válečné období, ale i jeho bezprostřední následky. Jaké údaje nám zejména ITS nebo VHA mohou poskytnout, a jaké chybí? Hloubkovou analýzou rozhovorů VHA a dokumentace ITS v kombinaci s archivními prameny naznačím možnosti kvalitativní práce s velkými soubory dat a metadaty.