Autor referátu shrne současný stav poznání výzkumu hospodářských dějin českých zemí v období raného novověku a zařadí toto téma do kontextu širší evropské situace. Důraz bude položen na problematiku měnové a úvěrové politiky, vnitřních i mezistátních finanční toků, obchodu a celkové hospodářské úrovně. Vedle dosaženého stavu poznání se bude věnovat badatelsky dosud neřešeným aktuálním problémům a novým trendům a metodám výzkumu hospodářských dějin. Cílem je otevřít diskuzi nad dosavadní interpretací základů ekonomické struktury země, kterou je na jedné straně otázka surovinové základny a produkční kapacity (odrážející se v souhrnném exportním potenciálu země), dále otázka technické vyspělosti, spojené s podporou investic do rozvoje moderních technologií ze soukromých i veřejných zdrojů už v raném novověku (efektivita produkce a návratnost investic) a také kvalita sociálních vztahů, které zásadním způsobem ovlivňovaly možnost rozvoje výrobních kapacit ve všech odvětvích ekonomiky (proměny kvality vztahů mezi pozemkovou vrchností a poddanými; prostředí venkovské a městské). Důraz bude položen na srovnání situace v době předbělohorské a pobělohorské a definování zásadních ekonomických trendů v intervalech přibližně po půl století od počátku 16. do poloviny 18. století.