Příspěvek se zabývá málo probádaným fenoménem prostituce v podmínkách islámské kultury usedlého obyvatelstva Střední Asie v období od druhé poloviny 19. století do počátku 20. století. V tomto období již v oblasti sílí vliv Ruského impéria a mění mnohé aspekty kultury původních obyvatel Střední Asie. Prostituce, která byla do příchodu Rusů v prostředí islámské společnosti víceméně tajná a oficiálně trestaná smrtí, se po ruské kolonizaci stává zjevnou a institucionalizovanou. Příspěvek se však nezabývá jen obvyklejší ženskou prostitucí, ale též méně známým fenoménem zvaným „bača“ – druhem sexuálního otroctví a dětské prostituce, která zahrnuje předpubertální chlapce. Ženská a dětská chlapecká prostituce fungovala u usedlých kultur Střední Asie vedle sebe a do jisté míry si navzájem konkurovala. Obě podoby prostituce doznaly značných změn po ruské kolonizaci. Zatímco ženská prostituce byla v podstatě legalizována, instituce „bača“ byla z pochopitelných důvodů časem vymýcena. Příspěvek se mj. snaží poodhalit chápání a fungování těchto dvou podob prostituce v prostředí islámské kultury usedlého obyvatelstva Střední Asie a její percepci jinými kulturami.