Třicetiletá válka (1618–1648) znamenala pro střední Evropu nejen ztrátu dosavadních životních jistot, ale i naprostou proměnu všedního dne civilního obyvatelstva, města pochopitelně nevyjímaje. Každopádně, intenzita válečného zatížení a vojenských pobytů byla na různých místech různá a nikde netrvala celých třicet let, existovaly dokonce regiony a města, která zůstala zcela ušetřena (např. pevnostní Ingolstadt), nebo dokonce prosperovala (např. Hamburk, Basilej). Jiná byla naopak fatálně zničena (Magdeburk, Nymburk). Díky dlouholetému výzkumu v mnoha domácích i zahraničních archivech může příspěvek nabídnout srovnání ve středoevropském kontextu a vyzdvihnout charakteristické aspekty všedního dne za třicetileté války v urbánních lokalitách. Mezi jiným dopady válečného dění na proměny městské správy (sporadické obnovy městských rad a snížení počtu konšelů, ba i cílená zabití a únosy městských představitelů), úpadek městského školství v důsledku potíží se sehnáním kvalitních učitelů, problematika ložírování a kvartýrování vojáků v měšťanských obydlích v době neexistence kasáren a s tím spojené zvýšené výlohy hospodářů, tematika vojenského násilí a černého trhu, tj. ponejvíce překupování vojáky uloupeného zboží. Na závěr příspěvek nabídne vyvinutí pro města i venkov specifických obranných mechanismů, jimiž se civilní obyvatelé pokoušeli válečné realitě čelit.