Příspěvek se zaměří na každodenní život pracujícího sportovce/reprezentanta v období od 50. let po 70. léta 20. století. Tedy od tzv. amaterismu do poloprofesionalismu sportu. Zdůrazněn bude význam úspěšného sportovce pro stát, kdy se z řadového zaměstnance stává reprezentant socialistické republiky. Osvětleny budou podmínky, za kterých mohl amatérský sportovec stát reprezentovat. Především jak významná byla v tomto ohledu jeho loajalita ke straně nebo zda převládala jeho výkonnostní kvalita. Protože se veškeré sportovní aktivity mohly oficiálně provozovat pouze ve volném mimopracovním čase sportovce, byly důležité i podmínky a zázemí pro kvalitní tréninkovou přípravu, jež měl zajistit Československý svaz tělovýchovy a sportu. Soutěže a soustředění ale pracovní dobu neakceptovaly a z toho důvodu bylo zapotřebí sportovce pravidelně uvolňovat ze zaměstnání. Bez komunikace svrchovaných organizací se zaměstnavatelem s jasně stanovenými pravidly by to nebylo možné. Měl takový sportovec svá společenská privilegia? A měnil se jeho společenský status? Jakou roli hrála genderová rozdílnost? Příspěvek se zaměří i na způsob trávení volného času mužů a žen, který byl ovlivňován dobovým vnímáním role ženy a muže ve společnosti i ve vztahu k rodině.