Sigmund a Theresie Haurowitzovi přišli do Prahy z Mladé Boleslavi, aby rozšířili své podnikatelské aktivity v oboru textilnictví a obchodu. Své sociální postavení a zároveň investiční příležitost reflektovali roku 1875 nákupem rozsáhlého pozemku ve vznikajícím, velmi dobře dostupném, přípražském letovisku v Roztokách nad Vltavou. Záhy zde postavili dvě vily, rodina se rozrůstala. Návrh mladší vily nakreslil pražský architekt Josef Blecha. Vily byly obklopeny velkou zahradou dle projektu Františka Thomayera a drobnými zahradními altány. Zkáza postihla rodinu a její majetek po 70 letech letních pobytů. Židovský původ, nucená emigrace, Vystěhovalecký fond, národní správa, obec Roztoky. Několik málo let a z Haurowitzových vil se stalo sociální bydlení a noclehárna dělníků stavební firmy, zahrada ztratila kouzlo a byla spíš na obtíž. Neproběhly žádné investice do údržby, vily chátraly. Lukrativní pozemek v historické villegiatuře blízko Prahy se dostal do hledáčku developerů, ale díky aktivitě několika jedinců byly stavby i s pozemkem prohlášeny v roce 2009 kulturní památkou. Lokalita Tiché údolí v posledních letech přilákala pozornost nejen tradičních výletníků, ale i historiků architektury, vlastivědců, archivářů. Zachování lokální identity a kulturního dědictví, slova, která se stále více dostávala do povědomí místních obyvatel. Zpracované historické souvislosti na základě provedených rešerší archivních pramenů, autentických vzpomínek, tvorba projektové dokumentace, nemalá investice a dotace, mateřská školka, spolkové prostory a v plánu i komunitní zahrada…, současné nástroje interpretace minulosti.