Řezenský kanovník a diplomat původem z nižší šlechty, Konrád z Megenberku (1309–1374), je autorem třídílného morálně-filosofického spisu Yconomica (cca 1352), který se žánrově blíží tzv. knížecím zrcadlům. Jeho druhá kniha je věnována struktuře dvorů světských knížat, především dvora císařského. Přináší teoretické schéma co možná nejlepší organizace tohoto sociálního celku, prozrazuje ovšem také znalosti reálně existujících dvorů, které Konrád poznal na svých cestách ke dvorům knížat, králů i papežů. Konrádovo zakotvení v tradici je nesporné (Aristoteles, Aegidius Romanus ad.), avšak jeho normotvorný výklad prozrazuje vliv kazatelství, stavovských satir či přísloví i autorův pozorovací talent. Pro studium středověkých dvorů se ukazuje užitečné dělení dvora na tzv. curia maior a curia minor (zhruba odpovídající anglickým pojmům court – household) a popis funkcí jednotlivých dvořanů včetně jejich hierarchie. Referát bude zaměřen na prezentaci Konrádova pojetí dvora, analýza textu se pokusí odhalit úroveň zobecnění či naopak konkretizace jednotlivých jevů na panovnických dvorech, které autor vnímal.