Minoritský klášter v Českém Krumlově vyniká dobře zachovalým archivním fondem uloženým v SOA Třeboň. Hlavní zdrojem poznatků pro poznání jeho historie je pětidílná, latinsky psaná kronika Liber magistralis vedená od roku 1678 do zrušení kláštera v roce 1950. Časové období výzkumu je ohraničeno působením výjimečně schopného představeného, Hyacinta Sperla (1726–1750), který zachytil každý mimořádný den života komunity na 500 stránkách zmíněné kroniky. Sperl nepodává svědectví jen o životě uvnitř kláštera, nýbrž i o dění ve městě či na krumlovském zámku, jenž byl v pojednávané době spravován šlechtickým rodem Schwarzenbergů. Jelikož se Sperl účastnil soukromých i veřejných šlechtických slavností a podílel se i na duchovních městských festivitách, pořádaných místní duchovní správou a jezuitským řádem, je možné získat představu o zvukové podobě slavností v celém Českém Krumlově. Další klášterní prameny předkládají směrnice pro všední dny i slavnosti liturgického roku a jejich hudební doprovod. Archivní fond obsahuje podrobné předpisy, které stanovují jednotnou podobu slavení hlavních církevních slavností i závazky k patronátní rodině. Dále jsou zde ozřejměny životní podmínky hlavních "zvukových" aktérů – klášterních muzikantů a jejich závazky vůči klášteru. O hudebním životě kláštera vypovídá i dochovaná hudební sbírka, jejíž analýza umožňuje posoudit úroveň zdejší hudební kultury. Obraz klášterního života též dokreslují dochované účty, díky nimž je možno zjistit cenu hudebních tisků či výši odměn klášterních hudebníků. Díky těmto podrobným zprávám se nám tak otvírá plastický obrázek zvukové kultury zdejšího města, zámku i kláštera, a to navíc v pestrém předivu vzájemných vztahů.